Jan Skopeček

> Rozhovory > Rozhovor pro Parlamentní listy

Rozhovor pro Parlamentní listy

Jan Skopeček | 3.5.2018

Vypadá to, že složení vlády už se narýsovalo ve spolupráci ANO, ČSSD a KSČM. Co říkáte názoru předsedy ODS Petra Fialy, že jde o překročení červené čáry, která tu byla téměř 30 let?

Červená čára bude překročena tím, že prvně od listopadu 1989 bude vláda s největší pravděpodobností závislá na přímé podpoře komunistů, a to přesto, že komunisté zaznamenali vůbec nejhorší volební výsledek v historii. To je určité překročení rubikonu, které si doposud nikdo netroufl. Pamatujeme si všichni, jak byl prezident Václav Klaus peskován za to, že komunisty pozval po volbách jen k diskuzi nad povolební situací. Dnes mají komunisté spoluformulovat vládní program, mít vliv na personální složení, a velké emoce to nebudí. Každý si to musí srovnat se svým svědomím, já bych v takové vládě samozřejmě být nemohl.

Proč?

Komunisté mají na svědomí tolik škod na této zemi, že mě jejich větší podíl na exekutivě samozřejmě nenechává lhostejným a nikdy bych se na otevírání dveří do exekutivy pro komunisty nemohl podílet.

Za zaznamenání stojí fakt, že zatímco z Tomia Okamury se dělá totální ohrožení demokracie a ČSSD si odhlasuje zákaz spolupráce s SPD, zároveň jedná s komunisty o vládě. To je opravdu zásadovost sama. ČSSD se v tomto ohledu stává směšnou.

Lze čekat, že vláda bude stabilní? Zdeněk Ondráček z KSČM naznačil, že by vládu s ČSSD podpořit nemusel… Na všechny poslance ČSSD asi též nelze spoléhat, navíc bude vnitrostranické referendum ČSSD… 

Dvě levicové strany a amorfní, ideově prázdné ANO, které je všechno jen ne pravicové. Ostré ideové střety, až na některá zahraničněpolitická témata, tak asi zažívat nebudeme. Budeme zažívat výrazně levicovou politiku od sobě blízkých levicových stran a případné konflikty mezi nimi budou jen snahou se navzájem odlišit kvůli svým voličům. Politické tanečky stran i jednotlivců doprovázejí každé sestavování vlády, to nestojí za komentář.

Je Andrej Babiš ohrožením demokracie?

Andrej Babiš je vítězem demokratických voleb, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, to je třeba říci na úvod. Ohrožení vidím v jeho snaze ovládnout bezpečnostní složky, to žádná legrace a drobnost opravdu není. Budeme dělat vše pro to, mluvím o ODS, aby jisté mantinely zůstaly zachovány. Bude ale záležet i na ostatních politických subjektech, do jaké míry budou zásadové a do jaké míry se nechají „koupit“. Silný politický subjekt s obrovským ekonomickým zázemím, navíc silně závislý na státních dotacích a dalších privilegiích, mající ve svém portfoliu i média, to není pro demokracii nikdy bez nulového rizika.

Nebude se Babiš dostávat strategicky do stále většího pnutí, když on sám chce s pravdoláskou vycházet (na začátku ho podporovala, chtěl tu mít Sorose, má u sebe lidi od Sorose), ale velká část jeho voličů pravdoláskaři nejsou a pravdoláskaře svým dočasným koketováním s SPD a KSČM a Zdeňkem Ondráčkem už ztratil, podporou USA a EU zase ztratí nepravdoláskaře…?

To je spíš dotaz na Andreje Babiše, to ať si vyřeší sám. Nemám ambici ani chuť mu jakkoliv radit. Myslím si ale rovněž, že politický proud, který označujeme pravdoláskou, nikdy Andreje Babiše nevolil, nebo nikoliv v masovém měřítku. Tento proud měl vždycky blízko k subjektům typu ODA, Unie svobody, Strana zelených, dnes TOP 09. Pro ostatní politické subjekty je zbytečné o tuto poměrně marginální část voličů bojovat. Jednak je pevně spojena s výše uvedenými subjekty, nebo jim podobnými, a za druhé riskujete ztrátu nepravdoláskařských voličů. Jiná věc je mediální prostor, kde je tento proud supervlivný.

Na sjezd KSČM přijel i prezident Miloš Zeman, který vyzval komunisty k pokání. Připomenul ne chyby, ale „zločiny“. Vyjádřil ale sympatie k demokratickému socialismu a rozloučil se takto: „Tomáš Masaryk kdysi napsal, že svět jde nalevo. Chtěl bych nám všem popřát, aby svět opravdu šel nalevo, ale dá to práci.“ Co vy na to?

Mnohem silnější váhu by tento apel měl ze strany prezidenta Zemana tehdy, pokud by ho prezident vzkázal komunistům z katedrály svatého Víta, kde ve stejný čas přivítali ostatky kardinála Berana, kterého komunisté věznili a následně vyštvali ze země. Co se týče přání Miloše Zemana, aby šel svět nalevo, tak k tomu je možné říct jediné. Svět už tam dávno je a my s ním, a to až po uši. Státní přerozdělování obrovské, zadlužení států rekordní, téměř vše zregulováno, k tomu masivní útok na tradiční hodnoty, tedy na svobodu jednotlivce, tradiční rodinu, národ. Potřebujeme naopak otočku vpravo!

Takže vám vadí, že se prezident Miloš Zeman kvůli sjezdu KSČM neúčastnil piety za kardinála Berana…

Myslím, že to byla chyba a že podobné věci nemá Miloš Zeman zapotřebí. Zvlášť on, který patřil ke kritikům komunistického režimu ještě před listopadem 1989, kdy taková kritika nebyla bez nulových nákladů. V tomto kontextu jeho chování nerozumím.

Jak obecně hodnotíte roli Miloše Zemana při sestavování vlády?

Prezident Zeman udělal chybu tím, že dal Andreji Babišovi neomezený prostor pro vyjednávání, dokonce na začátku řekl, že má libovolný čas. Andrej Babiš tak nebyl tlačen k tomu, aby se snažil vážně, odpovědně hledat vládní většinu, a první pokus pojal jako student na vysoké škole, který jde první termín jen zkusit. Výsledkem je rekordně dlouhá doba fungování vlády bez důvěry. Prezident na tom má svůj díl odpovědnosti.

A jak hodnotíte působení prezidenta od začátku jeho druhého mandátu?

Působení prezidenta od začátku druhého mandátu hodnotit moc neumím. Příliš toho podle mého ani na hodnocení zatím není. Zdá se mi, že prezident moc aktivně nevystupuje, nekonečně mnoho zahraničních aktivit také nevidím.

Už jste narazil na to, že o SPD se hovoří o jako hrozbě demokracie. Že SPD je stranou „až neonacistickou, nebo s neonacistickými prvky“ se domnívá senátor Jiří Dienstbier. Uvedl to v Událostech komentářích. Co tomu říkáte?

Jsem kritický k SPD, určitě to není partaj, u které bych si přál, aby realizovala svůj hlavní bod programu, tedy referenda, přímou volbu starostů a hejtmanů a tak dále. Zní to možná pro leckoho hrozně lákavě, ale byla by to další rána standardnímu, zastupitelskému politickému systému, který má své chyby, ale je to to nejlepší, co existuje.

Ale používat nálepky odkazující na hrůznou ideologii nacistického Německa je mimo realitu. Inflace používání  těchto slov je hrozně špatně a nepomůže ničemu a nikomu. Pan Dientsbier by se raději měl starat o to, že jeho vlastní partaj otevírá dveře k exekutivě komunistům. Je to dlouhodobá taktika pokrokářské levice označit kohokoliv, kdo nesdílí neomarxistickou ideologii, podobnými nálepkami.

A co říkáte tomu, že by měli být zbaveni členové SPD funkcí ve výborech a Okamura postu místopředsedy Sněmovny?

Myslím, že hlavní příčina tkví v tom, že rozdělená ČSSD potřebuje funkcemi uspokojit ty odbojné poslance, kteří dnes vystupují proti vládní spolupráci s hnutím ANO. Nejsem si jistý, zda jí mají ostatní ve Sněmovně s tímto jejím problémem pomáhat, jakkoliv my jsme nijak SPD do vedení Sněmovny netlačili.

V poslední době se opět píše o řadě útoků, které mají na svědomí cizinci. Čteme o brutálním znásilnění turistky, napadení číšníka, kterému jde o život. V tomto konkrétním případě, kdy napadla sedmičlenná skupina zaměstnance restaurace, reagovala policie pomalu, když útočníky chytila až na letišti? Šlo o nizozemské občany tureckého původu. Jak je to s naší bezpečností?

Opilé magory, bitkaře a problémové lidi potkáte asi v jakékoliv evropské metropoli. Hermeticky se uzavřít před světem nejde, respektive cena za to by byla obrovská. Policie je nakonec chytila. Spekulovat, zda to bylo moc pozdě, neumím, nejsem bezpečnostní expert. Ale až na podobné, výjimečné excesy je naše země bezpečná.

A co Schengen? Tito lidé se mohou volně pohybovat přes naše hranice – dostat se sem a páchat kriminalitu. A pak utéct…

Ti lidé, jestli je tak vůbec lze označit, tu byli legálně a dostali by se sem legálně i bez Schengenu. Ale že má Schengen vedle benefitů i svoji cenu, respektive náklady, nemá smysl zakrývat. To tak je, ačkoliv o tom málokdo otevřeně mluvil. Nicméně reakcí státu má být v tomto případě vyhoštění a navždy zákaz návratu. Takto se na návštěvě nechová.

Obstojí Babišova vláda v souboji o Dublin IV a imigraci?

Dublin IV je natolik fatální a pro naši budoucnost závažná věc, že uspět je naprostou povinností. Ale trochu mám z Andreje Babiše dojem, že svaly předvádí zatím spíš jen pro domácí publikum. Když přijde na akorát, je schopen v Bruselu odkývat Fiskální pakt, kterému jsme se dlouho bránili. V otázce Dublinu IV prostě musíme být naprosto neoblomní. Vláda tu navíc bude mít oporu de facto asi v celém politickém spektru, tak snad nevyměknou. Je tragikomické, jak EU vyhrožuje „zlobivým“ státům, které nechtějí otevřením se masové migraci opakovat tragické chyby některých evropských zemí, odejmutím dotací, respektive přesměrováním evropského rozpočtu. Tomu snad nepodlehneme a nenecháme se  levně uplatit. Naše kultura a hodnoty jsou přeci cennější.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se chystá uctít výročí narození Karla Marxe odhalením jeho sochy. Co tomu říkáte?

Mě to vůbec nepřekvapuje, neomarxistické myšlenky jsou dnes na Západě v kurzu. Dovedete si představit, že by Jean-Claude Juncker coby předseda  Evropské komise připomínal výročí narození von Hayeka, nebo Ludwiga von Misese, tyto obhájce klasického liberalismu, svobody jednotlivce, tržní ekonomiky a bojovníky proti státním zásahům? Popřel by tím podstatu dnešního evropského integračního modelu, který jako jedna z hlavních tváří reprezentuje. Samozřejmě by to mělo vyvolat řev, je to šílené; a zvlášť ze zemí, které pokus vybudovat beztřídní společnost stál tolik škod, by ten řev měl být nejsilnější. Co jiného by mělo otevřít oči všem nekritickým, slepým obhájcům EU, když ne tato věc?

Parlamentní listy, 2. května 2018