Otázka IVK: Jak vysvětlujete vymizení vážné ekonomické diskuse u nás?

Mizení vážné ekonomické diskuze ve veřejné debatě má několik důvodů. Musíme si přiznat, že zřejmě už nikdy nebude ekonomická diskuze tak bohatá, jako v 90. letech, v období transformace české ekonomiky. Tehdejší přechod na tržní ekonomiku logicky vyvolá- val ekonomickou diskuzi na všech úrovních. I samotní autoři transformace dobře věděli, že chtějí-li, aby byla transformace úspěšná, potřebují pro ni získat širokou společenskou podporu. To znamenalo přesvědčit velkou část společnosti o samotné potřebě transformace, o její logice, o výhodách volného trhu atd. V tomto ohledu dnes žijeme v mnohem „normálnějším“ období.

Oproti zmíněnému období vymizeli z politiky i ekonomové. To vede k tomu, že hospodářkou politiku dnes spoluformulují a do ekonomické diskuze se zapojují i politici vzdělaní v technických oborech, právníci, lidé, kteří sice uspěli v soukromém podnikání, ale obecnější, teoretické ekonomické vzdělaní nemají. To má spolu s obecným trendem stále větší vyprázdněnosti polity za následek „ostré“ politické diskuze a boje o dílčí, parametrická ekonomická opatření, zatímco systémové problémy a témata zůstávají dostatečně neuchopena, makroekonomické souvislosti unikají zcela.

Svůj podíl na mizející ekonomické diskuzi mají i média a jejich stále klipovitější způsob informování. Hodí se, pro mě nepochopitelné, každoměsíční informování o plnění státního rozpočtu, ale debata o strukturálních potížích veřejných financí a jejich vývoji při případné ekonomické recesi již nikoli. Prostor ale vyklidili i vážnější, akademičtí ekonomové, kteří se stále více uzavírají na svých katedrách a ve výzkumných projektech. Prostor na úkor kvality diskuze přenechali mediálním popekonomům.

Výsledkem je, že politika opět předbíhá ekonomii, resp. ekonomické principy a zákonitosti. To není dobře a ekonomové by měli přidat. Vážných ekonomických témat je celá řada. Eurofilové neopustili myšlen- ku přijetí eura, ekonomové školy veřejné volby v přímém přenosu vidí růst počtu a moci byrokratů, nabalující se kouli do- mácích a evropských regulací, nadbíhání vlády velkým korporacím a vytváření prostoru pro rent-seeking. Veřejné finance jsou

stále v systémové nerovnováze, ekonomové zaměření na měnovou politiku by měli mnohem vážněji hledat odpovědi na to, co s ekonomikou udělá aplikace netradičních měnově-politických nástrojů, jako je kvantitativní uvolňování. V tomto a mnoha dalších tématech by měli být ekonomové slyšet mnohem hlasitěji.

 

Jan Skopeček, Newsletter Institutu Václava Klause, květen 2018