Jan Skopeček

> Rozhovory > Rozhovor pro Echo24 k hospodaření státu

Rozhovor pro Echo24 k hospodaření státu

Jan Skopeček | 10.7.2018

Státní rozpočet se ke konci června dostal do schodku 5,9 miliardy korun, což je meziročně horší o 10,5 miliardy korun. Zhoršení kritizuje největší opoziční strana ODS. Podle jejího ekonomického experta a poslance Jana Skopečka je zhoršení nepochopitelné v době ekonomického růstu a rekordní zaměstnanosti. „Bylo by normální tvořit a mít vyrovnané veřejné finance, případně mít drobné přebytky. To se neděje,“ říká Skopeček v rozhovoru pro deník Echo24.

Jak hodnotíte hospodaření státu za první pololetí?

Velmi negativně. Přestože ekonomika slušným tempem roste a máme rekordně nízkou nezaměstnanost, hospodaření v porovnání například s předešlým rokem nedopadlo vůbec dobře. Za první pololetí stát hospodařil se schodkem více jak čtyři miliardy korun. Oproti loňsku je to zhoršení cca o 10 miliard korun. Nesvědčí to o tom, že by vláda využila dobré ekonomické podmínky, aby hospodaření státu postupně zlepšovala. Ona ho zhoršuje.

Čím je ten schodek způsoben?

Tím, že vláda nedokáže rozumně hospodařit a šetřit. Přestože žijeme v době ekonomického růstu a malé nezaměstnanosti, výdaje státu oproti předchozímu pololetí rostly o víc než deset procent. Příjmy rostly také, ale méně, jen o osm procent. Vláda přesto dokázala výdaje zvýšit ještě víc, což není normální. Zvyšování výdajů by mělo nějakou logickou oporu, kdyby byla recese, rostla nezaměstnanost a vláda musela vyplácet stále větší sociální dávky a snažila se ekonomice i jinak pomoc. Ale výdaje rostou o deset procent v době ekonomického růstu.

Navyšování výdajů souvisí s tím, že rostou platy ve státní sféře?

Bezesporu. Dodávám, že vláda odůvodňuje návrh rozpočtu na příští rok, v němž počítá se schodkem 50 miliard, tím, že je na investice. To je nesmysl. Rozumná vláda dokáže investovat, aniž by musela tvořit deficity. Při pohledu na čísla, která ministerstvo financí vydalo, vyrostly výdaje oproti pololetí loňského roku o více než 60 miliard korun. Na investice z této částky jde zhruba 12 miliard korun, tedy výrazná menšina. Zbytek jde na neinvestiční výdaje. To značí, že stát bobtná. Výdaje navíc nemíří na to, že budeme jezdit po lepších silnicích nebo budeme budovat infrastrukturu. Peníze jdou na provoz a projídáme je. Část i na zvýšení důchodů a platů zaměstnanců ve veřejném sektoru, ale proti tomu ani ODS neprotestuje. V době ekonomického růstu mají růst důchody i mzdy a platy. Ale to neznamená, že má vláda sekat padesátimiliardové schodky.

V posledních dvou letech mělo Česko podle Eurostatu jeden ze tří nejlepších výsledků veřejných financí v EU. Skutečně nelze za nic vládu pochválit?

Když takto mezinárodně srovnáváme, musíme se ptát, s kým se srovnáváme. Že eurozóna hospodaří léta špatně a zatěžuje veřejné finance, to je zcela zřejmé. Pokud se srovnáváme s těmito státy, které jdou takovou cestou, bezesporu jsou na tom naše veřejné finance ještě lépe. Ale v době nízké nezaměstnanosti a růstu ekonomiky bylo by normální tvořit a mít vyrovnané veřejné finance. Případně mít drobné přebytky. To se neděje. Že jsme na tom relativně nejméně špatně v porovnání s ostatními ekonomikami, neznamená, že ve chvíli, kdy se naše ekonomika dostane do recese, tato pozitivní čísla nebudou zapomenuta a veřejné finance se nedostanou do deficitu. Problém našich veřejných financí je, že jsou systémově nemocné a dobrá čísla vykazují jen v době slušného růstu a rekordní zaměstnanosti. To ale nemusí trvat věčně. Pokud někdy půjdeme do recese, čísla se okamžitě zhorší.

Echo24, 5. července 2018