Válka s covidem? EU nás vodí za nos

Předlužení některých států EU se má řešit zadlužením celé Unie. Brusel chce z pandemie vyjít ve vztahu k národním státům ještě mocnější, než byl před ní.

Jednu věc umí Evropská unie geniálně, a sice využít jakékoliv krize k tomu, aby z ní vyšly evropské instituce mocnější, získaly další pravomoci na úkor národních států nebo měly větší objem peněz k přerozdělování. Nejinak je tomu i v případě koronavirové krize.

Evropská komise na ni reaguje návrhem na obří zadlužení a přerozdělení 750 miliard eur členským státům „na obnovu jejich ekonomik“. Půl bilionu eur si chce Evropská komise vypůjčit na finančních trzích s tím, že za dluh bude ručit celá EU, tedy všechny členské státy. V souvislosti s návrhem se diskutuje rovněž o nových vlastních příjmech Unie – evropských daních, dávném snu všech eurofederalistů, kteří nechtějí být závislí na příspěvcích členských států.

I když je návrh prezentován jako protikrizová reakce na bezprecedentní ekonomický propad způsobený koronavirem, forma, zdroje i objem pomoci dokazují, že nejde primárně o důsledky covidu-19. Řekněme si to otevřeně: jde hlavně o snahu umožnit pokračování mnohaletého žití na dluh zejména zemím takzvaného jižního křídla eurozóny.

Ty z důvodu dlouhodobé neudržitelnosti svých veřejných financí, předluženosti a slabého ekonomického výkonu budou recesí spojenou s pandemií zasaženy nejbolestivěji. Právě kvůli své předluženosti a dlouhodobě slabému ekonomickému výkonu by si tyto země nebyly samy schopny půjčit další prostředky za rozumný úrok. A tak má přijít sdílení rizik v EU s tím, že si půjčí a de facto zaručí se všechny země Unie najednou.

Scénář Řecko 2

Opakuje se v jiné formě to, co už jednou dovedlo jižní křídlo k předlužení a Řecko k bankrotu prostřednictvím půjčování si peněz za výrazně nižší úrok, než jaký by odpovídal vlastní výkonnosti a schopnosti splácet. To umožnila poprvé společná evropská měna euro. Nyní se navrhuje vyrážet klín – ještě větším – klínem. Předlužení některých členských států se má řešit zadlužením celé EU.
To, že nás předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vodí za nos, když zdůrazňuje „proticovidový“ charakter pomoci, dokazuje i čerstvá, vlastní hospodářská prognóza Evropské komise. Ta předpokládá, že po letošním hlubokém a tvrdém propadu ekonomiky zaznamená EU už v příštím roce 2021 slušný ekonomický růst ve výši 6,1 procenta.

Pokud předpokládá Evropská komise tak rychlé oživení (ke kterému jsem já osobně skeptický), proč navrhuje jako reakci na propad bezprecedentní zadlužení celé Evropské unie ve výši stovek miliard na následujících třicet let? Tedy zadlužení, které budou splácet ještě naše děti. Část odpovědi můžeme najít v oblastech, kam mají finance putovat. Velká část z nich má směřovat na financování záměrů Zelené dohody. Na opatření, která budou tvrdými regulacemi zejména průmyslu a energetiky dále snižovat konkurenceschopnost evropských ekonomik. Pro zelené náboženství, které v institucích Evropské unie dlouhá léta dominuje, je covid-19 vítanou příležitostí, jak pro své cíle získat nezbytné prostředky a zejména krytí. EU tak udělá přesný opak toho, co by bylo potřeba. Namísto odmítnutí či alespoň radikální revize cílů a nákladů Zelené dohody z důvodu ekonomické recese se v této nejméně vhodné době bude v této oblasti ještě více „přikládat pod kotel“.

Uvaluji daň, tedy jsem

Nejpodstatnější motivací návrhu je získat pro EU jako nadnárodní instituci vlastní zdroje příjmu prostřednictvím zavedení evropské digitální či ekologické daně. Odpůrci národních států a zastánci evropského nadnárodního superstátu nemohou snést skutečnost, že je Unie závislá na příspěvcích jednotlivých států do evropského rozpočtu.

Jako důkaz své svébytnosti a suverenity má EU mít proto k dispozici i možnost uvalovat daně, což byl vždy znak státní suverenity. To je vůbec nejvážnější součást debat o finanční pomoci evropským ekonomikám. Jen je přehlušena obří částkou, kterou předsedkyně vyhlásila.

Evropským zemím, nejvíce zasaženým důsledky covidových a hlavně anticovidových opatření, klidně pomozme. Ať už půjčkou, nebo darem. O to ale v představeném plánu na obří zadlužení celé EU a následné přerozdělování nejde. Nenechme ze sebe dělat hlupáky a návrh rezolutně odmítněme. Potvrzuje se, že i pandemie může být zneužita evropskými federalisty k jejich letitým politickým cílům.

I pandemie může být zneužita evropskými federalisty k jejich letitým politickým cílům.

MF DNES, 5. června 2020